Vítr

Wabi Daněk




          E     A                                      Hmi7
 1. Tehdy foukal chladný vítr, ostře chladivý a čistý,
               E                                              A
    česal zvadlé hlavy stromů, trhal kaštany a listy,
                   C#mi                                     D
    já jsem seděl před tím domem, hlavu stejnou, jak ty stromy,
                 A                                  E                                           A     E4sus
    potom došlo taky na mě, a já rázem poznal, co mi ten den dal.
       A           D   A      D   A            A                           E4sus
 R: To vítr, můj vítr, co hvízdal a nad mou hlavou vál.

 2. Stál jsem u zábradlí mostu, pod ním v hloubce voda pádí,
    kolem shromáždení rádci, jeden radí, druhý svádí,
    první - jistější je zůstat, druhý - krásnější je skočit,
    potom zafoukal můj vítr, kamsi odvanul je, z očí mi je svál.

 R:

 3. Stála u zábradlí mostu, ještě váhá, ještě stojí,
    i když potkám ten svůj vítr, možná časem neobstojím,
    ale rozhodnu se brzy, abych cítil volnost letu,
    snad pomůže mi vítr, možná, že se ve všem pletu, co já vím.

 R: A vítr, můj vítr snad přijde a já s ním poletím ...